Pěstování kukuřice
Rostliny kukuřice, kterým chybí draslík, mají světle zelenou barvu se žlutými proužky. Toto žloutnutí nebo „spálení“ okrajů listů pak přechází v nekrózu a dochází k němu častěji u spodních listů. U starších rostlin také hnědnou vrcholky a okraje listů.
Nedostatek hořčíku se projevuje nejprve u starších listů, u kterých se vyvine mezi žilnatinou žlutá nebo bílá chloróza.
Rostliny s nedostatkem síry jsou zakrslé se světle zelenými až žlutými listy. Na listech se objevují proužky se světle žlutě zbarvenou žilnatinou. Spodní listy však zůstávají zelené na rozdíl od nedostatku dusíku, kdy se u nich projeví nejprve chloróza.
Pokud jsou rostliny zakrslé, růst je zpomalený a mezi žilnatinou mladších, horních listů se objevuje charakteristická chloróza, jedná se pravděpodobně o nedostatek železa.
Když se objeví světle žlutavě zelené chlorotické proužky při bázi listu nebo po obou stranách hlavní osy žilnatiny, jedná se o první známky nedostatku zinku. Mladší listy získávají bíložlutou barvu – nebo mají bíležluté okraje a fialová stébla. Metání, nasazení samčích květů a zralost jsou zpožděny, což vede ke sníženým výnosům. Nedostatek zinku se zvyšuje ve vápenitých půdách s vysokým pH a vysokou koncentrací fosforu. Ze všech mikroživin to bývá nejčastěji zinek, který kukuřici chybí, přičemž jeho nedostatek se nejčastěji projevuje mezi fázemi V2 až V8.
Nedostatek mědi se projevuje žlutými nebo světle zelenými listy, které v pozdějších fázích růstu kadeřaví, jejich vrcholky zavadnou, změní barvu na bílošedou a odumřou.
Při velmi výrazném nedostatku manganu mají mladé a středně vyvinuté listy jednotné bílo-žluté proužkování ve střední části listu. Tyto proužky pak nekrotizují a odumřelá pletiva vypadávají z listů. Příznaky se podobají nedostatku železa a pro potvrzení nedostatku manganu je proto nutná analýza listového pletiva. K nedostatku manganu nejčastěji dochází ve vysoce zvětralých tropických půdách, obzvláště pokud jsou tyto půdy dobře provzdušněné.
Asie a Oceánie